Mapa - Chudžand (Khujand)

Chudžand (Khujand)
Chudžand (tádžicky: Хуҷанд, خجند; rusky: Худжанд), dříve Chodžend, Leninabad nebo také Alexandria Eschaté, je druhé největší město v Tádžikistánu a hlavní město nejsevernější provincie Sogdijský vilájet. Chudžand je jedno z nejstarších měst ve střední Asii, vzniklé před asi 2 500 lety. Leží na řece Syrdarja v ústí Ferganské kotliny a bývalo jedním z velkých měst na Hedvábné stezce.

V roce 2009 ve městě žilo 155 400 obyvatel, což je o 4 600 méně, než v roce 1989. V roce 2014 bylo však napočítáno 169 700 obyvatel, což znamená, že se počet začíná zvětšovat. V Chudžanské aglomeraci žije 584 400 lidí. Obyvatelé jsou z 92 % Tádžikové, ze 4 % Uzbekové a ze 3 % Rusové.

 
Mapa - Chudžand (Khujand)
Mapa
Google Earth - Mapa - Chudžand
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Chudžand
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Chudžand
OpenStreetMap
Mapa - Chudžand - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Chudžand - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Chudžand - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Chudžand - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Chudžand - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Chudžand - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Chudžand - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Chudžand - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Chudžand - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Chudžand - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Tádžikistán
Vlajka Tádžikistánu
Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán, je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil. osob. Jeho sousedi jsou Afghánistán na jihu, Uzbekistán na západě, Kyrgyzstán na severu a Čína na východě. Mezi tradiční vlasti Tádžiků patří současný Tádžikistán, i části Afghánistánu a Uzbekistánu. Hlavním a největším městem je Dušanbe.

Území, které nyní tvoří Tádžikistán, bylo dříve domovem několika starověkých kultur, včetně starověkého města Sarazm v neolitu a v době bronzové, a později bylo domovem království ovládaných lidmi různých vyznání a kultur, včetně Oxuské kultury, Andronovské kultury, buddhismu, nestoriánského křesťanství, védského náboženství, zoroastrianismu, manichaeismu a islámu. V této oblasti vládly četné říše a dynastie, včetně Achaemenovské, Sásánovské, Heftalitské, Samanidské a Mongolské říše. V době, kdy byl ovládán Tímúrovskou dynastií a Bucharským chanátem, vzkvétala na území Timuridská renesance. Oblast byla později podmaněna Ruskou říší a jejím následníkem Sovětským svazem. V rámci Sovětského svazu byly moderní hranice země zakresleny, až když byla součástí sovětského Uzbekistánu jako Tádžická autonomní sovětská republika, než se v roce 1929 stala plnohodnotnou sovětskou republikou.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
TJS Tádžický somoni (Tajikistani somoni) Ð…Ðœ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
RU Ruština (Russian language)
TG Tádžičtina (Tajik language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Uzbekistán 
  •  Čína